Fotogalerie

Poslední přidaná fotografie

Poslední přidaná fotografie

Vítání občánků 23.10.2018

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 12. 2018

zata

Bude převážně zataženo nízkou oblačností nebo mlhavo, na horách a na východě i v nižších polohách až skoro jasno. Denní teploty -2 až 2°C. Noční teploty 0 až -4°C.

Svátek

Dnes je 19.12.2018

Svátek má Ester

Zítra má svátek Dagmar

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 7
DNES: 218
TÝDEN: 1696
CELKEM: 868119

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Přemysl Pražský

24. července 1893 (Nýřany) - 1. srpna 1964 (Praha)

Přemysl PražskýHerec, scénárista, ale hlavně výrazný režisér němého filmu.
Režisér Československého rozhlasu.

Přemysl Pražský procházel uměleckými obory postupně ve sledu jejich historického nástupu, působil tedy v divadle, ve filmu a posléze v rozhlase. 

Narodil 24. července 1893 v Nýřanech. Začal studovat, ale herectví zvítězilo. Přerušil studia a hrál v letech 1910 – 1914 u kočovných společností (např. Blažkova společnost). Usadil se v Praze, kde získal angažmá ve smíchovském Švandově divadle (1914 – 1918). Zde začal pracovat současně i jako režisér. Pohostinsky se objevil v Deklaraci na Žižkově a ve Vinohradském divadle. Učarovalo mu však filmové umění, kterému se plně věnoval dvacet let (v letech 1919 – 1939) jako herec a hlavně jako režisér.

Největší význam jeho režisérské práce tkví v němém filmu dvacátých let 20. století. Ve svých filmech hrál často menší role.

Roku 1927 Přemysl Pražský natočil svůj nejlepší snímek v kariéře podle románu spisovatele Josefa Haise – Týneckého Batalion, v němž Karel Hašler ztvárnil vysoce postaveného doktora Františka Uhra. Říká se, že to byla nejlepší role Karla Hašlera, a to i díky výborné režijní práci Pražského. Tento vděčný námět později zpracovali i Karel Ladislav Kukla, Leopold Šmíd a Ignát Herrmann. Zpracování Pražského bylo oceněno jako "jedno z těch mála vzácných českých filmových děl, za nimiž cítíte osobnost jejich tvůrce" (Otto Rádl). Zvlášť bylo vyzdviženo vedení herců a skladba záběrů a film se dostal na žebříčku kvality do první desítky mezi českými filmy i mezi špičky světové. Přemysl Pražský patřil mezi několik filmařů, kteří svým elánem po první světové válce probudili český film a dovedli ho k profesionalitě. Batalion přinesl Pražskému tedy slávu, ale bohužel také dluhy, z nichž se vzpamatovával několik dalších let. Pražského Batalion se však stal jedním z nejdůležitější filmových děl němé kinematografie.

I když se značná část jím režírovaných filmů nedochovala a většina byla umělecky nevyrovnaných, musíme ho nazvat jedním z průkopníků českého filmu a režie.

V r. 1933 natočil svůj Přemysl Pražskýjediný zvukový fil, špionážní drama Sedmá velmoc. Toto drama bylo zároveň posledním filmem jeho kariéry. Po neúspěchu a naprostém propadu tohoto filmu zanechal Přemysl Pražský filmové režie a po vzniku protektorátu v roce 1939 i herecké dráhy a svět filmu nadobro opustil. Umělecké uplatnění nalezl jako režisér Československého rozhlasu (1933 – 1963), nejprve jako externista, později na stálou pracovní smlouvu.

Režiséři nového sdělovacího prostředku (rozhlasu), který chtěl podobně jako film technicky zprostředkovávat umělecký výraz, se snažili čerpat inspiraci z němého filmu. Filmový obraz bez zvuku jim právem připadal jako paralela rozhlasového snímku bez obrazu. To, co oni sledovali jako diváci v kině, to zažil Pražský jako aktivní tvůrce. Zkušenosti taky plně v rozhlase zúročil. Místo činit slyšitelné viditelným rozhodl se napříště viditelné činit slyšitelným. Přemysl Pražský, který točil filmy v Německu a Rakousku, v Paříži a Budapešti, se projevil jako režisér chápající zvláštní povahu rozhlasové reprodukce. S velkou péčí, důmyslem a pronikavostí se ujímal i těch nejmenších úkolů, jako reportážních pásem a odborných pořadů, které se jeho zásluhou dostaly na nebývalou úroveň. 

V roce 1942, kdy uzavřel sňatek s první ženou, hlasatelkou rozhlasu Marií M. Tomanovou, se stal také konečně interním zaměstnancem rozhlasu. Po roce 1945 se po zásluze dostal k režiím závažných literárních pořadů a činoher. O Přemyslu Pražském se říkalo, že se na svou práci vrhal se zarputilostí a nekonformností.  Rád točil s mnoha herci, velkým komparsem a celým orchestrem. Někdy se pro něho pracovalo i ve třech studiích najednou. Podařilo se mu českou rozhlasovou tvorbu a režii pozvednout a zatraktivnit. Za zásluhy o českou rozhlasovou hru získal v r. 1957 titul Zasloužilý umělec.

Do důchodu, který ovšem neznamenal ukončení jeho režijní práce, odešel v roce 1958 po dlouholeté umělecké práci v Československém rozhlase, kterou vždy vykonával s veškerou energií a tvůrčí iniciativou. Zasloužil se tak podstatně o vysokou uměleckou úroveň pořadů, které režijně vedl.

Režisér, herec a scenárista Přemysl Pražský zemřel 1. srpna 1964 v Praze ve věku 71 let.

 

Dílo

Filmová režie:

Scénáře k filmům:

Herec v němém filmu:

Herec ve zvukových filmech třicátých let 20. století:

Rozhlasová režie:

  • 1948  Muž bolesti (D. L. Sayersová)
  • 1951  Jan Žižka (Alois Jirásek)
  • 1951  Lucerna (Alois Jirásek)
  • 1952  Jan Hus (Alois Jirásek)
  • 1952  Pan Johanes (Alois Jirásek)
  • 1953  Chytrá horákyně (Božena Němcová)
  • 1953  Úklady a láska (Friedrich Schiller)
  • 1953  Romeo a Julie (William Shakespeare)
  • 1954  Telegram (Karel Čapek)
  • 1954  Vražedný útok (Karel Čapek)
  • 1954  Alexandr Veliký (Karel Čapek)
  • 1954  Básník (Karel Čapek)
  • 1954  Pseudolot čili o vlastenectví (Karel Čapek)
  • 1954  Modrá chrysantéma (Karel Čapek)
  • 1954  O pěti chlebích (Karel Čapek)
  • 1954  Prometheův trest (Karel Čapek)
  • 1954  Smrt Archimédova (Karel Čapek)
  • 1954  Zalamejský sudí (Calderon de la Barca)
  • 1955  Cyrano z Bergeracu (Edmond Rostand)
  • 1956  Případ s havlovickým vodníkem (Karel Čapek)
  • 1956  Pohádka vodnická (Karel Čapek)
  • 1956  Michelup a motocykl (Karel Poláček), 5 částí
  • 1956  Panna Orleánská (Friedrich Schiller)
  • 1956  Jan Hus (Josef Kajetán Tyl)
  • 1957  Cirkus Humberto (Eduard Bass), 12 částí
  • 1958  Vdova Kapetova (Lion Feuchtwanger)
  • 1963  Turbína (Karel Matěj Čapek Chod)
  • a celou řadu dalších špičkových děl domácí a světové klasiky

 


zpět