Ohrožení území

Lidstvo je po dobu své existence ohrožováno řadou nebezpečí. V minulosti se mezi tato rizika řadily zejména sociální a náboženské střety, později průmyslové havárie a živelné katastrofy. Tyto hrozby přetrvaly i do dnešní doby, nicméně s vývojem a rozšiřováním moderních technologií se k nim přidala rizika v podobě nezvládnutí těchto technologií (jaderná energie nebo informační technologie).

Z uvedeného důvodu se zpracovává analýza rizik, jejíž obsahem jsou přehledy zdrojů mimořádných událostí, přehled pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro dané území a předpokládané záchranné a likvidační práce.

Veřejná správa je na základě platné legislativy správcem území. Proto je odpovědná za prevenci pohrom a jejich dopadů a za obnovu majetku v územích postižených živelní nebo jinou pohromou.

Obnova území je zajištění návratu do stabilizovaného stavu a nastartování dalšího rozvoje v rozumném čase a za přijatelných nákladů. Obnovu nelze chápat jen jako prostou obnovu poškozeného majetku a rozvrácených funkcí, ale je ji třeba dělat tak, aby v budoucnu dopady stejně silné pohromy byly menší.
 

Státní pomoc při obnově území postiženého pohromou

Financování škod při krizových situacích se provádí ve dvou etapách

• první etapa - vyhlášení krizového stavu
• druhá etapa - po ukončení krizového stavu
   

První etapa - vyhlášení krizového stavu

Postižené obce financují záchranné a likvidační práce z vlastních rozpočtů obcí, tj. z finančních prostředků, které mají účelově vyčleněné a určené k přímému řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků. Po jejich vyčerpání lze další finanční prostředky čerpat z účelové rezervy státního rozpočtu vytvořené v kapitole Všeobecná pokladní správa podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon.

Účel a místa použití těchto prostředků při vyhlášení krizového stavu stanovuje vláda svým usnesením. Účelem v první etapě je úhrada prvotních nezbytných nákladů na záchranné a likvidační práce, kdy kraj soustředí požadavky postižených obcí a předá souhrnnou žádost Ministerstvu financí. Ministerstvo financí uvolňuje finanční prostředky a kraj zajistí rozdělení a poukázaní finančních prostředků obcím. Kraj následně provádí kontrolu oprávněnosti požadavků a zajišťuje průkaznou účetní dokumentaci výdajů.

Druhá etapa - po ukončení krizového stavu

Druhou etapu poskytování státní pomoci při obnově území upravuje zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a vyhláška Ministerstva financí č. 186/2002 Sb., kterou se stanoví náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou a vzor pověření osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování tohoto přehledu.

Žadatelem finančních prostředků v druhé etapě může být obec, kraj, právnická nebo fyzická osoby (dále jen dotčené osoby). Musí být prokázáno, že dotčená osoba není schopna vlastními prostředky obnovit svůj majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území. Dotčené osoby finanční prostředky čerpají přihlášením se do programů vytvořených ministerstvy pro obnovu území zničeného mimořádnou událostí.
 

Zkrácený postup poskytnutí státní pomoci při obnově území je následující

• Kraj vyzve pověřený obecní úřad k poskytnutí součinnosti při zjišťování údajů o škodách vzniklých dotčeným osobám. Obec určí pověřenou fyzickou osobu pro vystavení písemného pověření ke zjištění údajů, nutných pro zpracování přehledu. Pověřené fyzické osoby vyplní odhad vzniklých škod do IS OBNOVA, včetně komentáře k přehledu.
• Kraj zpracuje přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území (viz tabulka vyhlášky č. 186/2002 Sb.), a to za každou postiženou obec a za území kraje souhrnně podle působnosti jednotlivých ústředních správních úřadů a předá jej Ministerstvu financí a Ministerstvu pro místní rozvoj.
• Ministerstvo financí přehledy o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území předložené jednotlivými kraji, prověří, sumarizuje dle věcně příslušných rezortů a předloží je Ministerstvu pro místní rozvoj.
• Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě podkladů předložených kraji zpracuje návrh strategie obnovy území určený pro jednání vlády, který by měl vytvořit rámec k uvolňování státní pomoci prostřednictvím resortních programů.
• Dotčené osoby finanční prostředky čerpají přihlášením se do rezortních programů vytvořených pro obnovu území.