Pietní vzpomínka proběhla z iniciativy Československé obce legionářské, která v letošním roce slaví sté výročí svého vzniku, v den 79. výročí úmrtí této slavné herečky. Aktem provázela Kateřina Jandíková z Československé obce legionářské. Bustu odhalil starosta města Nýřany Ing. Jiří Davídek spolu s pravnučkou Anny Letenské paní Dobromilou Darnadyovou. Busta byla zahalena do padáku symbolizujícího spojení českého odboje během druhé světové války s odbojem zahraničním.
Slavnostnímu aktu byla kromě veřejnosti přítomna řada čestných hostů, např.:
Anna Letenská se dle zápisu v matriční knize narodila v Nýřanech dne 29. srpna 1904 rodičům z tehdejší kočovné divadelní společnosti Marii a Oldřichu Svobodovým. U místa narození chybí číslo popisné, z toho se dá usuzovat, že se zřejmě jednalo o maringotku, jak už to u těchto společností bývalo. V Nýřanech byla Anna Letenská i dne 3. října 1904 pokřtěna (Anna Marie), a to s největší pravděpodobností na zdejší radnici, kde bývala v dnešní obřadní síni kaple do doby, než byl v listopadu 1904 vysvěcen nově postavený kostel sv. Prokopa. Tímto záznamem stopa Anny Letenské v Nýřanech končí. Jak dlouho zde s rodiči pobývala, není známo.
Díky rodičům - hercům se z Anny Letenská stala rovněž herečka. Svůj spokojený profesní herecký život vyměnila ve válečných letech v soužití se svým mužem Ing. arch. Vladislavem Čalounem za život související s její vlastní existencí. Po zatčení Čalouna v červenci 1942 byla dne 3. září 1942 zatčena gestapem i samotná Anna Letenská, a to den poté, co dokončila svoji poslední hereckou roli ve filmu režiséra Otakara Vávry Přijdu hned. Následoval Terezín a rakouský koncentrační tábor Mauthausen, kde byla dne 24. října 1942 popravena střelou do týla. Spolu s ní bylo ve stejný den zastřeleno dalších 134 žen a 127 mužů. Všichni popravení měli jedno společné: spadali do tzv. akce Kubiš. Byli to ti, kteří pomáhali parašutistům, jež v květnu 1942 podnikli atentát na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora. Čaloun pomáhal s ukrýváním lékaře Břetislava Lyčky, který ošetřoval Jana Kubiše, jednoho z atentátníků.
Film Přijdu hned měl premiéru 25. prosince 1942 v pražském kině Palác Lucerna. Snad nikdo v sále netušil, že je představitelka skvěle zvládnuté role energické domovnice Koubkové již dva měsíce po smrti. Vědět to ani nemohli, protože tento údaj spadal pod tzv. tajnou říšskou záležitost. Na rozdíl od předchozích exekucí bylo rozhodnuto nezveřejňovat jména popravených při akci Kubiš.
Řada nýřanských občanů dodnes nevěděla, že tato významná prvorepubliková herečka, jež vystupovala ve větších či menších rolích ve 25 filmech, pochází z našeho města. Bustou před kulturním domem splácíme dluh, který město Nýřany vůči této vlastence a výrazné osobnosti československého odboje mělo.
Čest její památce!
Bustu vytvořil z umělého kamene sochař Martin Roháček, podstavec pod sochu z terasa Jan Šíma.