28. prosince 1899 (Nýřany) - 10. listopadu 1974 (Plzeň)
Jaroslav Dittrich studoval na Státní odborné škole pro uměleckoprůmyslové zpracování kovů v Hradci Králové (1922 - 1923) a později na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1926 - 1933).
V době svého studia vystavoval na 3. mezinárodní výstavě průmyslového umění v USA v letech 1930 - 1931. V zahraničí vystavoval ještě v r. 1937 na Světové výstavě v Paříži.
Nejprve žil a pracoval v Praze jako uměleckoprůmyslový výtvarník a restaurátor. K jeho dílům patří například stříbrná tepaná koruna pro pražské Jezulátko. Později přesídlil do Plzně, kde žil a pracoval až do své smrti. Po nějaký čas zde rovněž působilv propagačním oddělení Škodových závodů. Restauroval například Alšova plzeňská sgrafita v Nerudově ulici. V r. 1953 vytvořil pamětní desku Julia Fučíka v Havlíčkově ulici (viz obrázek). Jeho tvorbu dále reprezentuje figurální reliéf v Borské ulici.
Dne 11. května 1959 byl zařazen do sekce MSGR (malíři, sochaři, grafici, restaurátoři) Svazu českých výtvarných umělců v Plzni.
Významná je jeho tvorba cizelérská, kterou hodnotil malíř J. Wenig jako "práci, která technickou dokonalostí připomíná renesanční mistry kovu". Dittrich vytvářel i umělecky a technicky závažné šperky, medailóny a jiné.
Jaroslav Dittrich zemřel 10. listopadu 1974 v Plzni.