Maximilián Wittmann

Maximilián Wittmann

Nastavení velikosti písma
Zmenšit písmo o 10%
Zvětšit písmo o 10%

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish
◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK

Maximilián (Max) Wittmann

3. prosince 1941 (Nýřany) - 1. června 2011 (Brno)

Max WittmannMax Wittmann se narodil v Nýřanech. V sedmi letech se jeho rodina přestěhovala z Nýřan do Stoda. Od druhé třídy základní školy navštěvoval Hudební školu ve Stodě, kde se osm let věnoval hře na klavír. V letech 1956 až 1959 navštěvoval Hudební školu Bedřicha Smetany v Plzni, kde bral hodiny klavíru u Jindřicha Durase. Po absolvování základní školy studoval na "Jedenáctiletce" ve Stodě. V r. 1959 odešel do Kroměříže, kde se stal žákem Vyšší hudební školy. Od r. 1960 byl řádným studentem Státní konzervatoře v Brně v oborech klavír, hoboj a kompozice. Už ve čtvrtém ročníku přestoupil na Janáčkovu akademii v Brně a v r. 1967 absolvoval s červeným diplomem u profesora Františka Suchého. Po absolvování JAMU působil rok jako korepetitor a autor scénických hudeb pro divadelní studio Marta a další brněnská divadla na herecké katedře JAMU. V r. 1968 nastoupil vojenskou službu v symfonickém orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého.

Max WittmannPo návratu z Prahy nastoupil v r. 1969 na základě konkurzu do hudební redakce Československého rozhlasu v Brně jako redaktor malých hudebních žánrů. Mezi lety 1969 až 1971 byl členem orchestru Satirického divadla Večerní Brno. V r. 1973 byl vyzván kapelníkem Gustavem Bromem ke spolupráci s orchestrem jako dramaturg a producent tělesa. V jeho produkci a dramaturgii bylo natočeno mnoho snímků, které proslavily Orchestr Gustava Broma doma i v zahraničí. Wittmann zval k hostování s orchestrem přední domácí i zahraniční interprety a podílel se na všech významných projektech orchestru. Některé jeho písně zpíval například Karel Černoch či Eva Pilarová. V  r. 1989 přebral ještě funkci dramaturga Rozhlasového orchestru Studio Brno a v r. 1990 se stal šéfem hudební redakce Českého rozhlasu v Brně. Je autorem řady hudebních pořadů, ve kterých prezentoval především populární hudbu 20. století, představoval osobnosti domácí hudební scény z oblasti populární hudby a jazzu, za což získal ocenění v rozhlasových soutěžích. Pravidelně natáčel pro rozhlasové vysílání záznamy z jazzových festivalů a koncertů. Od r. 1993 působil jako dirigent a korepetitor Mahenovy činohry Národního divadla Brno.
 
Max WittmannNa poli skladatelském se dočkal mnoha úspěchů. V rozhlasové soutěži získal v r. 1984 druhou cenu za orchestrální skladbu Jen pár not, v r. 1987 získal druhou cenu za orchestrální skladbu Pro dva a v r. 1989 první cenu za orchestrální skladbu Sluníčko. Je autorem více než 160 skladeb z oblasti jazzu a populární hudby (písně, šansony a orchestrální skladby). Pro rozhlas, televizi a divadla napsal mnoho scénických hudeb. Některé z jeho skladeb byly vydány v nakladatelstvích Supraphon a Panton.

Jeho syn Maximilian Wittmann mladší je rovněž vynikajícím hudebníkem a jeho láskou se stal rovněž jazz.

Max Wittman se odebral do muzikantského nebe v noci 1. června 2011 po dlouhé těžké nemoci. Poslední rozloučení se uskutečnilo 9. června 2011 v krematoriu na Jihlavské ulici v Brně. Na poslední cestu mu zahrál jazzový hudebník Jaromír Hnilička, skladatel a člen Bromova orchestru. 


Dílo

Scénická hudba
 
Muzikály

 


zpět

◄ ZPĚT NA NABÍDKUZPĚT NA STANDARDNÍ PODOBU STRÁNEK