Historie hasičského sboru

Německý hasičský sbor

Sbor dobrovolných hasičů byl v Nýřanech založen německými statkáři a rolníky v roce 1883 pod názvem Freiwillige Feuerwehr. Sbor měl při svém založení 40 členů, z toho 7 žen a 33 mužů. Hasičský sbor v té době ještě neměl stálou zbrojnici, požární náčiní a stříkačky byly uloženy porůznu u sedláku v části města Unter Nürschan na dnešním Staročeském náměstí. Pro případ požáru byli ve sboru ustaveni tři trubači, kteří měli za úkol v co nejkratším čase svolat pomocí trubek se signálem HOŘÍ všechny členy sboru. V době svého pátého výročí obdržel německý hasičský sbor svoji zástavu. O důležitosti sboru svědčí i nejstarší dochovaný písemný dokument z 3. června 1885. Jedná se o potvrzení na částku 300 zlatých na vybavení a činnost sboru. Konec dvacátých a začátek třicátých let 20. století byl v Německu ve znamení nástupu nacionálního socialismu. Nacionální myšlení se odrazilo i v chování obyvatelstva v Sudetech. Vedení německého hasičského sboru ze svých řad vyloučilo všechny členy české národnosti a v žádném případě nepřipustilo, aby byl do řad hasičů přijat občan jiné než německé národnosti. V průběhu II. světové války požární ochranu v Nýřanech zajišťoval pouze německý hasičský sbor. Z této doby se nedochovalo mnoho písemných záznamů. Poslední oficiální zásah německý hasičský sbor uskutečnil dne 23. 4. 1945, kdy hloubková letadla napadla vojenský transport v železniční stanici Nürschan (Nýřany). Za šestnáct dní město osvobodila americká armáda a všichni členové německého hasičského sboru byli zařazeni do transportu k odsunu. Tím skončila 62letá činnost německého hasičského sboru v Nýřanech.

Český hasičský sbor

Oficiální založení Českého hasičského sboru v Nýřanech spadá do roku 1933, ale snaha o český hasičský sbor má své počátky podstatně dříve a vystupňovala se již při vyhlášení samostatnosti Československé republiky. Mnohým se bude zdát neuvěřitelné, že Nýřany jako největší české a dělnické město v tehdejším politickém okrese Stříbro, jež mělo téměř 7.000 obyvatel, z toho jen necelých 18 % obyvatel německé národnosti, měly jen německý sbor, který byl založen německými zemědělci v roce 1883 k ochraně jejich majetků. Později byl německý sbor posílen o německé občany, kteří byli silně nacionálně zaměření, a ti nepřipustili do řad tehdejšího hasičského sboru žádného českého občana, a tak se nepodařilo německý hasičský sbor počeštit.

V květnu 1933 byl německými hasiči konán na náměstí před kostelem slavnostní akt předání velitelské hodnosti posazením nové velitelské přilbice na hlavu nového velitele, jemuž předcházela velká církevní mše v kostele sv. Prokopa. Novým velitelem byl pasován tehdejší řídící učitel Pimpl, známý německý nacionalista. Tento akt a tato skutečnost silně zapůsobily na české obyvatelstvo, což dalo podnět k založení nového sboru českého hasičstva. Hlavními iniciátory byli Vojtěch Puchmertl a Josef Hodek, oba domkáři a malorolníci v Nýřanech. Na jejich podnět provedl tehdejší starosta Hynek Bláha intervenci na Okresním úřadě ve Stříbře u okresního hejtmana dr. Kožlanského, který dal souhlas k ustavení přípravného výboru k ustavení českého hasičského sboru. Památným dnem je 12. srpen 1933, kdy se konala v restauraci Beseda ustavující valná hromada za velké účasti občanů Nýřan, starosty Plzeňské župy hasičské a zástupců hasičských sborů ze sousední Tlučné a z Plzně - Doubravky. Byly schváleny stanovy sboru a provedena volba výboru. Starostou sboru byl zvolen starosta města Hynek Bláha a velitelem Vojtěch Brejcha.

Český hasičský sbor měl těžké začátky. Byl bez prostředků a technického vybavení, o hasičské zbrojnici se mu ani nezdálo, musel se tísnit společně s německým sborem v tehdejší hasičské kůlně na staré návsi a ještě byl vystaven posměškům německých občanů. K požárům chodili čeští hasiči pěšky nebo jezdili na kole. K ruční stříkačce neměl sbor koně a němečtí sedláci upírali koně půjčovat, ačkoliv to měla být jedna z jejich předních povinností. Přes všechny překážky se díky elánu a obětavosti svých členů stal sbor svou připraveností a kázní známým v celé tehdejší Plzeňské hasičské župě a v Nýřanech zcela zastínil německý sbor.

V roce 1936 ocenila městská rada činnost mladého požárního sboru a dala souhlas, aby byl sbor přejmenován na Městský sbor dobrovolných hasičů v Nýřanech. Členové směli na slavnostním stejnokroji nosit městský znak. Činnost tohoto sboru skončila dne 11. srpna 1939, kdy byl český hasičský sbor úředně rozpuštěn. Po osvobození Nýřan v roce 1945 byla činnost českého hasičsského sboru obnovena. Zásluhou velitele Maška získal sbor darem od US armády požární vůz 8 HV s plným vybavením, jež byl kořistí po Wehrmachtu. Současně sbor převzal vše, co zbylo po německém hasičském sboru.

Již v poválečné době se uvažovalo o vybudování nové hasičské zbrojnice, v návrhu byl dům na hlavní třídě, kde je dnes Dům s pečovatelskou službou. Tento záměr se z nedostatku finančních prostředků neuskutečnil, neboť v poválečných letech sbor svoji činnost financoval výhradně z vlastních prostředků. Teprve v průběhu roku 1950 převzala financování sboru státní správa. Tím nastal velký obrat v technickém vyzbrojování požárních sborů, ale i ve vnitroorganizačním uspořádání a ve změně názvu na Místní jednotu požární ochrany (MJPO). Až dosud byla požární technika umístěna v hasičské kůlně, což bylo krajně nevyhovující. Proto byl MNV požádán o začlenění výstavby zbrojnice do akcí Z. MNV zakoupil dům č.p. 307, do jehož bytových jednotek umístil členy požární ochrany a v prostoru dvora a zahrady došlo v r. 1953 po zbourání kůlen k budování prostorných garážových boxů a po adaptaci bývalé stodoly se získaly prostory pro klubovnu, pohotovostní místnost, dílnu a sklad. Stavba byla dokončena v roce 1956 a bylo na ní odpracováno přes 11.000 hodin, z toho víc než 80 % zdarma.

Postupem doby i tato požární zbrojnice zastarala a stala se nevyhovující. Díky pochopení Městského národního výboru v Nýřanech bylo v březnu roku 1983 přikročeno k další rekonstrukci. Přístavba byla dokončena v dubnu roku 1985 a bylo na ní odpracováno 41.000 brigádnických hodin. Nová zbrojnice byla slavnostně předána do provozu 8. listopadu 1985. V této doby byl také vybudován řádný a bezpečný vjezd i výjezd z požární zbrojnice do Šůlovy ulice.

Sbor dobrovolných hasičů funguje v Nýřanech dodnes a hasiči patří mezi nejaktivnější složky ve městě. V roce 2018 sbor oslavil 135. výročí svého vzniku.