Historie ochotnického divadla
Jednou z mála zábav nikterak movitých občanů hornických Nýřan bylo ochotnické divadlo. Dokumenty z počátků ochotnických her se kompletně nedochovaly, uchovala se jen část, jíž dlouhá léta schraňovali ve svých archivech členové ochotnických spolků z Nýřan. Beze stopy zmizely záznamy z období II. světové války, kdy část českých nýřanských ochotnických herců odcházela ze sudetských Nýřan do protektorátního vnitrozemí.
1874 - 1892
- Jediným centrem kultury v Nýřanech je hornická Beseda, kde se hraje divadlo.
1892 - 1902
- Především nýřanští havíři hrají divadlo v nově vzniklém Všeobecně dělnickém a vzdělávacím podpůrném spolku.
1902 - 1920
- Nové spolky nahrazují činnost předchozích sdružení, vzniká dramatický kroužek J. K. Tyla, soubor Máj, divadelní spolek Sokola a národně socialistické mládeže.
1920 - 1938
- V Nýřanech pracuje celkem 7 ochotnických spolků, každý z nich hraje kolem 10 premiér ročně, tj. cca 70 různých možností ročně, jak s kulturou strávit večer.
1938 - 1945
- České divadlo z Nýřan důsledkem nacistické okupace mizí.
1945 - 1992
- Vzniká Nýřanská scéna, ve které se našli všichni zapálenci pro divadlo v Nýřanech. Hraje se klasika, Jiráskova Lucerna, Stroupežnického Naši furianti, Tylovi Kutnohorští havíři, Čapkova Matka či Bílá nemoc... Nechybí ani detektivka, např. Polachova hra Vrah jsem já, oblíbené jsou hlavně veselohry (Charleyova teta, Jedenácté přikázání, Třetí zvonění, Pygmalion atd.). Největší divácký ohlas sklízely zpěvohry. Co se za ty roky hrálo? 21x byl uveden Dunajevského Volný vítr, líbila se hra Sto dukátů od Juana, úspěšné byly i Osel a stín, Na tý louce zelený, Podskalák či Nejlíp je u nás. Velkou osobností Nýřanské scény byl její dlouholetý režisér František Kroc, který její činnost podrobně zpracoval v publikaci Sto let ochotnického divadla v Nýřanech. Tato publikace je k dispozici v Městské knihovně v Nýřanech.
zpět