Město Nýřany
Oficiální stránky
Město Nýřany

Historie tělovýchovy

 

S obdobím rychlého růstu průmyslu v Nýřanech se vytvářejí podmínky k oživení vlasteneckého cítění českého obyvatelstva, zakládají se české vlastenecké spolky a vyvíjí se tlak na vznik tělovýchovné organizace a sportovních klubů.


Tělocvičná jednota SOKOL Nýřany

Byla založena 2. července 1899 v hostinci "U zlatého soudku", který se nalézal v bývalém domě pekaře Vaněčka proti hostinci "U zeleného stromu". V roce 1985 byl dům zbourán, aby uvolnil místo výstavbě nového sídliště. Prvým starostou se stal František Baršovský. Ze zakládajících členů jsou známí: Antonín Lukšík, Václav Lang st., Václav Kasík, Václav Lokajíček a Antonín Valenta. Prvým náčelníkem jednoty byl Václav Lokajíček. Bzry po ustavení se jednota přestěhovala do hostince "U Langů" (č.p. 312), kde po řadu let pěstovala činnost tělocvičnou i kulturní.

Život jednoty v prvých letech nebyl dobrý. Bylo málo pochopení pro věc sokolskou nejen u německé správy města, alei mezi českým obyvatelstvem. Přesto jednota rozjela svoji činnost a patřila dokonce mezi nejúspěšnější v Plzeňské župě. Roku 1905 se uskutečnil župní slet v Nýřanech, na kterém cvičilo 184 mužů.

V roce 1906 byl založen odbor žen, od té doby ženy pravidelně cvičily. V témže roce do Nýřan přišel učitel Václav Lang, který založil pěvecký kroužek a později pěvecký odbor o více jak 45 členech. Na akademii roku 1907 byl slavnostně rozvinut prapor jednoty. První světová válka citelně jednotu postihla, neboť celý cvičitelský sbor byl povolán k vojenské službě. Přesto se roku 1917 konalo veřejné cvičení za účasti 170 cvičenců, ovšem nesmělo se použít slavnostních sokolských krojů.

Jednota vychovala celou řadu dobrých cvičitelů a činovníků Sokola, z nichž možno jmenovat např. Václava Koutského, který vedl jednotu v letech 1925 až 1938 jako starosta.

Dávný sen mít vlastní sokolovnu se stal skutkem. Dne 15. května 1935 byl položen na pozemku proti radnici základní kámen a sokolovna byla slavnostně otevřena dne 6. září 1936. Mimo vlastní tělocvičnou činnost vyvíjely činnost i oddíly odbíjené a tenisu a začalo se s letním pobytem mládeže v přírodě. Velmi bohatá byla i činnost pěveckého a dramatického odboru.

V roce 1938 byla činnost TJ Sokol v Nýřanech zastavena a sokolovna byla používána jako nacistický Parteihaus. Po válce zahajuje Sokol činnost v červenci 1945 v sále hostince "U Trávů", protože v sokolovně byla americká armáda. Dne 17. srpna 1945 se konala ustavující schůze Sokola, do jeho čela byl zvolen dlouholetý starosta Václav Koutský, náčelníky se stali Jaromír Bláha a Marie Lišková. Za velkého nadšení se dne 25. září 1945 uskutečnilo první veřejné vystoupení organizováním Tyršových her na hřišti na Humboldtce.

Dne 27. února 1948 přijalo předsednictvo ústředního výboru NF v Praze jednomyslně rozhodnutí, jímž se Sokol povýšil na nejvyšší a jedinou tělovýchovnou organizaci v Československu. Tak to zůstalo až do sametové revoluce. Velkou tělocvičnou slavností v Nýřanech byl dne 23. května 1948 slet III. okrsku sokolské župy plzeňské. Do Nýřan se sjelo 4.500 cvičenců a vystoupení sledovalo více než 5.000 diváků. Cvičilo se na ploše bývalého hřiště SK Olympie Nýřany.

Po roce 1948 přichází politika do tělovýchovy a sportu se vším všudy. V čele tělovýchovných jednot musí být komunisté, výbory TJ musí mít nadpoloviční počet členů KSČ.

A nyní stručně o oddílech, které vznikly po sloučení tělovýchovy a provozovaly tedy svou činnost pod hlavičkou Sokola:


Fotbal

Fotbal TJ NÝŘANY

Vždy patřil mezi základní pilíře tělovýchovy v Nýřanech. Éra nýřanského fotbalu započala ve všech výše i níže zmíněných tělovýchovných klubech. Pod vedením trenéra Žaloudka se v roce 1972 podařilo oddílu vyhrát I. A třídu své skupiny a postoupit do krajského přeboru. Byl to krásný dárek k jubilejním oslavám kopané. V tomto roce byla navázána družba z fotbalisty z Zeulenrody (NDR), která trvá dodnes. Patřil k nejvýznamnějším oddílům TJ TESLA Nýřany i TJ Dioss Nýřany a dodnes patří k největším oddílům TJ NÝŘANY z.s..


Lední hokej

Byl de facto založen v roce 1946, po sjednocení tělovýchovy přestoupil do Sokola. Hlavním organizátorem byl Antonín Königsmark. První utkání byla sehrána na přírodní ploše v lomu. Po odchodu oddílu z lomu byla vždy v zimě budována ledová plocha na hřišti u sokolovny. Vzhledem ke špatným přírodním podmínkám i velkým finančním nákladům postupně činnost tohoto oddílu ochabovala, až nakonec došlo k úplnému zániku oddílu ledního hokeje.


Česká (národní) házená

V roce 1957 začíná ve zdejší škole působit učitel Václav Faifr, dlouholetý hráč oddílu české házené Sokola Letkov. Začíná kolem sebe shromažďovat mládež (žactvo a dorost) a trénuje s nimi. V té době odbor DSO Spartak Nýřany schválil ustanovení nového oddílu české házené. Vzniká otázka, kde začít hrát. Jako nejvýhodnější se jeví letní cvičiště u sokolovny. Obětavou prací házenkářů byla hrací plocha upravena. Začíná se vytvářet i družstvo mužů, které na 1. máje 1958 sehrálo před zraky asi 800 diváků své první utkání. Předzápas sehráli dorostenci, a tak to byli právě oni, kteří zahájili éru nýřanské házené. V roce 1965 přichází do Nýřan ligový sport, který zde až na pár neúspěšných let, zůstává dodnes. Oddíl národní házené patří spolu s oddílem kopané k nosným oddílům současné TJ NÝŘANY z.s.


Košíková

Nýřanská košíková dosáhla ve sloučené tělovýchovné organizaci Sokol největších úspěchů v šedesátých letech, kdy druužstvo mužů hrálo s úspěchem krajský přebor Plzně. Na škodu rozvoji košíkové v Nýřanech byla skutečnost, že zde nebyla žádná vyhovující tělocvična, ve které by se mohl krajský přebor či vyšší soutěže hrát. Hráči jezdili trénovat do Zbůchu, čímž se ovšem od Nýřan izolovali. Po dokončení areálu školy v Nýřanech se košíková vrátila zpět do našeho města, v té době ale v družstvu nastal generační problém, neboť hráči nastupovali k zápasům 10 let nepřetržitě prakticky ve stejném složení. Tak se stalo, že tento dříve úspěšný oddíl po roce 1973 zaniká. Ve snaze oživit košíkovou ujali se výchovy těch nejmenších dva aktivní hráči ze "staré gardy" (Chodora a Oliverius) a vytvořili družstvo minikošíkové chlapců a děvčat. Družstva hrála i soutěž a vedla si zdatně. K dalšímu oživení košíkové v Nýřanech však nedošlo.


Volejbal

Po osvobození Nýřan v roce 1945 bylo uspořádáno mistrovství Nýřan dvojic pod hlavičkou Svazu české mládeže Nýřany. Bylo také uspořádáno několik ročníků Kosova memoriálu ve volejbalu družstev. Soutěžní činnost poválečného volejbalu začala v tehdejším okrese Stod, kde byl vypsán okresní přebor. Družstvo DSO Spartak Nýřany tento přebor vyhrálo, stalo se okresním přeborníkem a postoupilo do kraje. Vyhrálo i krajskou soutěž a v roce 1956 postoupilo do krajského přeboru. Od roku 1963 hrál oddíl pod hlavičkou TJ TESLA Nýřany - oddíl volejbalu. Družstvo mužů hrálo nepřetržitě s různými výsledky až do roku 1985, kdy se rozpadlo. V roce 1987 muži na dva roky činnost obnovili, výraznějších úspěchů ale nedosáhli. Dnes v oddílu volejbalu funguje pod TJ NÝŘANY z.s. jen družstvo žen, které hraje okresní přebor. Venkovní kurt má oddíl u sokolovny, soutěž se v současné době hraje turnajově v zimním období v tělocvičnách, u nás v tělocvičně ZŠ.


Odbor ASPV (Asociace sportu pro všechny)

Tento odbor je v tělovýchovné jednotě nejpočetnější. Má v Nýřanech bohatou tradici. Odbor provozuje činnost ve výborně udržované sokolovně. V minulosti i nyní uspořádal odbor mnoho akademií, na kterých představoval zejména svoji činnost s mládeží. Sedm členů tohoto odboru bylo v poválečných letech účastníky Světové gymnaestrády v Záhřebu a Amsterdamu. Tento odbor měl vždy největší účast na spartakiádách, počínaje okresní a konče celostátní. V Nýřanech se uskutečnily na fotbalovém stadionu celkem tři okresní spartadiády, a to:

  • v roce 1975 za účasti 4.000 cvičenců a 9.500 diváků
  • v roce 1980 za účasti 4.500 cvičenců a 11.500 diváků
  • v roce 1985 za účasti 4.500 cvičenců a 10.000 diváků

Díky spartakiádám získala nýřanská tělovýchova dostatek finančních prostředků na zvelebení svých sportovišť, např. vybudování kryté tribuny na fotbalovém stadionu, klubovny tenisu či asfaltového hřiště u sokolovny.

Odbor ASPV fungoval i v TJ TESLA Nýřany a TJ Dioss Nýřany a funguje i v současné TJ NÝŘANY z.s.


Atletika

V roce 1958 začíná kolem sebe učitel nýřanské školy Alois Havlovič sdružovat mládež mající zájem o lehkou atletiku. Postupně se k němu přidávají další trenéři a nýřanská atletika letí nahoru. Jsou však problémy, kde činnost provádět, přestože je na fotbalovém stadionu vybudována atletická dráha a jsou zde i místa na několik technických disciplín. Stejně jako oddíl národní házené, neměla ani atletika na růžích ustláno, zejména pokud šlo o spolupráci s oddílem kopané. Postupně došlo k likvidaci atletické dráhy, oddíl ale žil dál a měl výrazné úspěchy nejen na úrovni okresu, ale i celostátní. Proto se hrstka nadšenců pustila do budování atletické dráhy na pozemku u základní školy. Atletický oddíl fungoval řadu let pod TJ TESLA Nýřany, v roce 1992 se osamostatnil a vznikl ATLETCLUB Nýřany, který funguje dodnes. Nejvýznamnější akcí atletů je Běh nýřanské stávky 1890, po revoluci přejmenován na Běh města Nýřany, který probíhá nepřetržitě od roku 1971 s výjimkou let 2020 a 2021, kdy kvůli celosvětové koronavirové pandemii neproběhl.


Tenis

Teprve až v roce 1980 byla obnovena činnost tohoto malého oddílu, který vybudoval svůj areál za fotbalovým hřištěm. Na ploše zarostlé plevelem, která fotbalový areál vždy znehodnocovala, vyrostly antukové kurty a v roce 1985 zde byla dokončená klubovna. Oddíl fungoval nejprve pod hlavičkou TJ TESLA Nýřany, následně pod TJ Dioss Nýřany a nyní je součástí TJ NÝŘANY z.s.


Stolní tenis

Tento oddíl provozuje již řadu let činnost zásadně v sokolovně. Má poměrně slušné vybavení i hráčský kádr. I když není početným oddílem, dosahoval vždy velmi slušných sportovních výsledků. Celou řadu let byl účastníkem krajského (dnes oblastního) přeboru, který je rozdělen na prvou a druhou třídu. I tento oddíl fungoval nejprve pod hlavičkou TJ TESLA Nýřany a TJ Dioss Nýřany a i on je součástí dnešní TJ NÝŘANY z.s.


Turistika

Byla nejskromnějším oddílem TJ TESLA Nýřany. Neměla žádné pravidelné sportovní soutěže, ale organizuje celá léta velikonoční pochod Stopou Janovského vodníka. Dříve organizovala ještě novoroční pochod po naučné stezce v Kamenném Újezdu, ten byl ale po sametové revoluci zrušen. V současné době jsou turisté samostatným klubem ČTU Psohlavci, svoji činnost provozují v klubovně na koupališti, která je v majetku města.


Šachy

Patří opět do skupiny malých oddílů TJ. Původně byll tento oddíl ustaven při ZK ROH TESLA Nýřany, odtud v roce 1988 přešel pod TJ TESLA Nýřany, aby mohl hrát v rámci ČSTV sportovní soutěže. Byl členem TJ Dioss Nýřany a dnes je členem TJ NÝŘANY z.s.


Kulečník

Tento oddíl patří rovněž k malým oddílům. I on byl součástí TJ TESLA Nýřany a TJ Dioss Nýřany a pod hlavičkou TJ NÝŘANY z.s. funguje dodnes. Svoji činnost provozuje v prostorách sokolovny.


Změny v pojmenování TJ

  • 1948 - 1949 Tělovýchovná jednota SOKOL Nýřany
  • 1950 - 1952 Tělovýchovná jednota STAVEBNÍ STROJE Nýřany
  • 1952 - 1953 Závodní sokolská jednota ŠKODA Nýřany, ADAMOVSKÉ STROJÍRNY Nýřany, SOKOL Všeobecné strojírny Nýřany
  • 1953 - 1962 DSO SPARTAK Nýřany
  • 1963 - 1992 TJ TESLA Nýřany
  • 1992 - 2015 Tělovýchovná jednota Dioss Nýřany
  • 2015 - 2021 TJ Dioss Nýřany z.s.
  • 2022 - dosud TJ NÝŘANY z.s.

Sokolovna


Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) Nýřany

Byla založena 20. listopadu 1902 v hostinci "U bílého lva" (pozdější Lidový dům, dnes pivnice TESLA) jako odbočka DTJ Plzeň. Své začátky má na "Dupárně" (na dvoře č.p. 85). Starostou byl zvolen Josef Fišer, náčelníkem Vojtěch Puchmertl. Páté výročí svého vzniku oslavila jednota v r. 1908 veřejným cvičením na louce u dolu Krimich. Výrazný úspěch mělo veřejné cvičení 40. okrsku DTJ uspořádané v Nýřanech v r. 1921 na hřišti na Humboldtce. Jednota měla vlastní dramatický odbor DTJ, v r. 1921 byl ustaven odbor skautů DTJ, který mimo skautskou činnost započal i s házenou, tak v krátkém čase vznikl i odbor házené DTJ. Koncem r. 1929 zakoupila DTJ pozemek starého kamenného lomu a ten byl určen pro zbudování vlastního letního cvičiště a pro zřízení tělocvičny a Lidového domu. Bývalý lom se proměnil ve cvičiště a r. 1934 bylo přikročeno k výstavbě I. etapy Lidového domu podle plánů nýřanského stavitele B. Pilze. Stavba byla dokončena v r. 1935. Pak přišel onen nešťastný rok 1938, který postihl i DTJ. Většina jejích členů se z Nýřan musela vystěhovat. Činnost DTJ byla okupanty násilně zastavena a její sídlo začalo sloužit pro účely válečné protipožární ochrany. Po válce byl zvolen do čela DTJ jako starosta dlouholetý funkcionář Vojtěch Korejs. V r. 1948 byl starostou zvolen Václav Panuška, pak dochází ke sloučení tělovýchovy a k zániku DTJ. Protože se objevila nutnost zřízení vyhovující mateřské školy, vykoupil Místní národní výbor v Nýřanech Lidový dům a cvičiště. Mateřská škola zde zůstala dodnes.

Lidovy dum


Federativní dělnická tělovýchovná jednota (FDTJ) Nýřany

Byla založena dne 29. května 1921 v hostinci "U Trávů". Prvním předsedou byl zvolen František Jelínek, náčelníkem Václav Müller. První veřejné vystoupení proběhlo na hřišti SK Olympie. Původní místnosti hostince "U Trávů" nestačí, proto vstoupila FDTJ v jednání s majitelem hostince p. Schultesem, jemuž patřil i pivovar ve Vlkýši. Ten přání členů FDTJ vyhověl a dne 31. května 1922 se kolauduje přistavený sál, který dostal označení "Na radosti". Jednota se vyvíjela zdárně až do r. 1934, kdy na dole Krimich vypukla hladová stávka, při níž byli propuštěni ve velkém počtu právě tělovcvikáři FDTJ. Přes toto oslabení FDTJ fungovala až do záboru Nýřan v r. 1938. Po r. 1945 již činnost FDTJ nebyla rozhodnutím ÚV KSČ obnovena.


Sportovní klub (SK) Nýřany

Jeho začátky jsou na jaře r. 1907. Podnět k jeho založení dalo několik sportovců, kteří se zajímali o kopanou a dojížděli na fotbalové zápasy do Plzně. Zásluhou těchto nadšenců byla v neděli 7. března 1907 konána v hospůdce "U Pražáka" schůze a na ní byl založen sportovní kroužek. Kapitánem byl zvolen Rudolf Erlebach. Byla schválena klubová barva - bílá, černá a zelená (symbol hornictví). Ihned se započalo s tréninkem a byl sehrán první zápas s německými studenty na tehdejší louce pod Komůrkou. Zápas skončil porážkou kroužku 2 : 1 vlastní brankou. Do kroužku se hlásí noví nadšenci fotbalu. Báňský ředitel Ing. Švestka na přímluvu svého syna dovoluje hrát na nádvoří již opuštěného dolu Lazar a daroval i branky. V r. 1908 kroužek navazuje styky s českým fotbalovým ústředím a zakládá druhé mužstvo a tenisový odbor. Kritické období přichází v r. 1910. Řada funkcionářů odchází, ztrácí se i hřiště na Lazarce. Poprvé byl sehrán zápas na Humboldtce. Oživení přichází až v r. 1913, kdy bylo získáno hřiště v Lomu (dnešní Výhledy). Klubová místnost přechází do Besedy. V r. 1915 přistupují do kroužku chlapci z kroužku Mexiko. V r. 1916 získává kroužek zastoupení v Západočeské župě fotbalové (ZŽF).

Začátkem r. 1917 byly schváleny nové stanovy a 20. ledna 1917 je ze sportovního kroužku ustaven Sportovní klub Nýřany. Prvním předsedou byl zvolen Čeněk Synáč. V r. 1920 dochází k jednání o sloučení s SK Olympia Nýřany, bohužel bez výsledku. A tak na hřišti Humboldtka hrají oba kluby střídavě. Významný je r. 1928, kdy byl uskutečněn první zájezd do zahraničí - do Německa. Další zahraniční zájezdy se uskutečnily ještě v r. 1929 a 1930. Rok 1931 byl v dějinách nýřanské kopané nejvýznamnějším. Mužstvo vyhrálo I. třídu bez jediné porážky a stalo se amatérským mistrem ZŽF. V soutěži o titul mistra českého venkova podlehlo mužstvo v semifinále SK Hvězda Trnovany. Záborem Nýřan v r. 1938 skončila slavná éra SK Nýřany. Hřiště na Humboldtce pustlo, až bylo úplně zničeno.

Po osvobození v r. 1945 byla v Nýřanech zahájena sportovní činnost. Fotbalisté SK Nýřany a SK Olympia Nýřany prvně v historii nastoupili cestu vzájemné spolupráce a od r. 1945 vyvíjí SK Nýřany činnost jako jediný fotbalový oddíl v osvobozených Nýřanech. Náčelníkem se stal Josef Hrách. První zápas byl sehrán dne 22. 6. 1945 se Slávií Vejprnice a skončil nerozhodně. V srpnu 1945 byly zahájeny mistrovské zápasy I. A třídy, do které byl SK Nýřany zařazen.V r. 1946 získal klub potřetí v historii titul mistra ZŽF a vydobil si účastí v kvalifikačním turnaji příslušnost v divizi. Klub získal i postup do divize českého venkova. Přichází rok 1948, kdy dochází ke sloučení tělovýchovy. SK Nýřany se začleňuje do TJ Sokol Nýřany jako oddíl kopané.


Sportovní klub (SK) OLYMPIA Nýřany

Dne 2. února 1915 zakládá několik nadšenců v místnosti "U Berdychů" pod vedením Jaroslava Kopeckého, Aloise Ruperta a Rudolfa Kulovaného z dřívějšího kroužku Česká vlajka, který měl působiště v hornické kolonii u dolu Krimich, Sportovní klub Olympia Nýřany. První valná hromada se konala v hostinci "U Šeflů" (ve "Vile") a postavila do čela klubu Karla Gabriela. Dne 4. 5. 1916 byl klub o 14 registrovaných hráčích přijat za řádného člena ZŽF v Plzni. V r. 1917 se předsedou klubu stal Robert Nádeník. Klub hrál řadu let soutěž III. třídy, hrál na plácku v "Lomu" a v r. 1921 střídavě s SK Nýřany na hřišti na Humboldtce. V tomto roce došlo ke sloučení klubu s kroužkem Sparta Nýřany. Klub dostává výpověď z hřiště na Humboldtce a započíná s výstavbou vlastního hřiště, které otvírá v květnu 1923. Také tento klub uskutečnil úspěšný zájezd do Německa. Smutným rokem 1938 končí i činnost klubu. Hřiště "Na Vršíčkách" nebo také zvané "Na Sahaře" zpustlo a zaniklo.


Sportovní klub (SK) VIKTORIE Kamenný Újezd - Lazarka

Byl založen v r. 1928 z bývalého kroužku Lazarka. Založili ho chlapci, kteří bydleli v přilelhlé části Kamenného Újezda Lazarka (na Staré mašině), ale i ze Sklárny. Jejich prvním hřištěm byl plácek poblíž dolu Lazar. Tréninkově se kopalo "Na přítoku" nebo "Na mourech", jinak byli odkázáni na hřiště soupeře nebo na hřiště SK Nýřany nebo SK Olympia Nýřany, a to nebylo bez obtíží. Klub hrál zpočátku IV. třídu ZŽF, pak se probojoval do III. třídy ZŽF. V r. 1932 uspořádal na hřišti SK Olympia Nýřany pohárový zápas. V r. 1937 Viktorie dožila a oficiálně se sloučila s SK Nýřany. Část jejích hráčů ale odešla do SK Olympia Nýřany.


Klub atletů (KA) BIVOJ Nýřany

Byl to klub proletářský - sdružující syny nýřanských horníků, který proslavil jméno Bivoj daleko za hranicemi města. Snad žádný sportovní klub v Nýřanech se nemůže pochlubit tolika medailemi získanými ve význačných soutěžích jako KA Bivoj. Do Nýřan přesídlil pražský zápasník Kostka, který si zde najal hostinec. Ten spolu s Václavem Peškem a dalšími zájemci zápasnického sportu zahájil dne 5. listopadu 1929 cvičení. Po schválení stanov vznikl 1. ledna 1930 Klub atletů Bivoj v Nýřanech. Činnost zahájili nejprve v hostinci "U Hrabáků", později "U Langů" a pak v hotelu "Holzner". Přestože klub neměl speciálního trenéra, začaly se v poměrně krátké době dostavovat úspěchy. Družstvo vzpěračů výrazných úspěchů nedosahovalo, zato zápasníci začali sklízet vavříny. Přišel r. 1938 a většina členů Bivoje byla vypovězena z Nýřan. "Bivojákům" se podařilo převézt nářadí do Tlučné a scházeli se v hostinci "U Uxů". Odtud se Bivoj po roce opět stěhuje, tentokrát do Vejprnic, kde získal tělocvičnu v hostinci "U Hanzlů". Tam klub dovršil své úspěchy, když získal po tři roky titul mistra župy a reprezentoval župu na celostátním mistrovství v Praze. Po osvobození v r. 1945 se Bivoj vrací zpět do Nýřan. Zprvu cvičí v hostinci "U Zídků", později v sokolovně. Po sjednocení tělovýchovy, kdy se do sokolovny soustředila činnost všech sportovců, činnost KA Bivoj upadala, až klub úplně zanikl. V r. 1959 byl učiněn pokus o znovuoživení činnosti těžkých atletů, avšak bez úspěchu.


Dělnický klub cyklistů MEXIKO v Nýřanech

O tomto klubu se ví, že existoval, bohužel se nedochoval žádný písemný materiál.


zpět

 

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:13
DNES:538
TÝDEN:1687
CELKEM:2796972

Přijímáme platební karty

VISAMARTERCARDBezkontaktní platba

Zákaz podomního prodeje
Zákaz pochůzkového prodeje

Zákaz vstupuPlatí na celém území města Nýřany.  Více zde.

Mobilní aplikace V obraze

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Sociální služby

Sociální služby

Odstávky ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky