Město Nýřany
Oficiální stránky
Město Nýřany

Starostové města

2022 - dosud Ing. Pavlína Caisová (starostka)

Bezpartijní.

První žena ve funkci starostky města. Od roku 2010 do roku 2022 pracovala jako uvolněná místostarostka.
 


1990 - 2022 Ing. Jiří Davídek (starosta)

Ing. Jiří DavídekBezpartijní.

Nejdéle sloužící starosta ve městě Nýřany - 32 let (8 funkčních období).

Poprvé byl zvolen starostou na ustavující schůzi městského zastupitelstva v Nýřanech dne 5. 12. 1990. Zastupitelstvo mělo 21 členů. Od r. 1994 má zastupitelstvo města 19 členů. 

Ing. Davídek byl dále zvolen starostou v letech 1994, 1998, 2002, 2006, 2010, 2014 a 2018. V roce 2022 se již rozhodl nekandidovat a odešel do důchodu.

Během jeho působení ve funkci došlo v Nýřanech k celé řadě rekonstrukcí, rozhodně nelze obsáhnout všechny, proto uvádíme alespoň ty nejdůležitější:

  • výstavba čistírny odpadních vod, včetně odkanalizování zbývající části Nýřan a Kamenného Újezdu
  • plynofikace Nýřan, Doubravy a Kamenného Újezdu, včetně centrálních kotelen
  • výstavba nových bytových jednotek (45 BJ v ulici Na Sklárně, 30 BJ v nástavbách v ulicích Dlouhá a Slunečná, 9 BJ v ulici Revoluční a 11 BJ na Masarykově náměstí)
  • rekonstrukce Domu s pečovatelskou službou v Nýřanech
  • rozsáhlá rekonstrukce základní školy, základní umělecké školy, mateřských škol a městské knihovny
  • rekonstrukce Staročeského a Masarykova náměstí 
  • rekonstrukce požární zbrojnice, včetně nákupu nové hasičské techniky
  • rekonstrukce koupaliště, včetně vybudování tobogánu a nového dětského bazénu
  • rekonstrukce hřbitovní zdi a smuteční síně, výstavba kolumbária
  • oprava místních komunikací, včetně vzniku cyklostezek a nových parkovacích stání v sídlištích
  • rekonstrukce všech sportovních areálů ve městě
  • koupě a rekonstrukce domů č.p. 382 a 536 na Masarykově náměstí
  • rekonstrukce radnice, včetně prostoru před a za radnicí
  • vybudování syntetické ledové plochy
  • výstavba nové sportovní haly


1989 - 1990 Václav Kušička (předseda Městského národního výboru)

Kušička VáclavČlen KSČ.

Byl zvolen na plenárním zasedání MěstNV dne 14. 6. 1989 na návrh MV KSČ místo zemřelého předsedy Otakara Boudy. Do té doby vykonával funkci místopředsedy MěstNV.

V naší společnosti došlo po 17. listopadu 1989 k významným politickým změnám. Federální shromáždění schválilo zákon č. 14/1990 Sb., o odvolání poslanců zastupitelských sborů a volbě nových poslanců národních výborů. Na základě tohoto ústavního zákona a na návrh Občanského fóra, MV NF a Československé strany socialistické bylo projednáno nové složení MěstNV. KSČ odvolala z MěstNV 18 svých poslanců a dne 5. 2. 1990 byl orgán MěstNV doplněn 18 novými členy z řad bezpartijních občanů či dalších politických stran. Václav Kušička byl ponechán jako předseda MěstNV.



1981 - 1989 Otakar Bouda (předseda Městského národního výboru)

Otakar BoudaČlen KSČ.

Byl zvolen do čela 69 poslanců MěstNV.

Druhé volební období mu započalo na ustavující schůzi dne 15. 6. 1986 a skončilo jeho smrtí dne 20. 3. 1989.

Největší stavební akcí byla výstavba spodního sídliště.

V roce 1985 došlo ke sloučení obce Doubrava s městem Nýřany.



1976 - 1981 Josef Demeter (předseda Městského národního výboru)

Josef DemeterČlen KSČ.

Pod jeho vedením bylo dokončeno sportovní zařízení TJ TESLY Nýřany u sokolovny (ubytovna, sauna, bufet), byly předány nové bytové jednotky v dnešní ulici Na Sklárně a byla zahájena stavba nového kulturního domu.

Dalším důležitým úkolem byla příprava  výstavby spodního sídliště na Staročeském náměstí, včetně nákupního střediska Horník. Tomu předcházely demolice celé severní části Staročeského náměstí i části přilehlých ulic. Nájemníci byli většinou přestěhováni do nových sídlišť v dnešní Komenského ulici a v ulici Na Sklárně.



1971 - 1976 František Lukačovič (předseda Městského národního výboru)

František LukačovičFrantišek Lukačovič (člen KSČ) byl zvolen do funkce na ustavujícím plenárním zasedání Městského národního výboru v Nýřanech dne 17. prosince 1971. Do pléna MěstNV bylo zvoleno 43 poslanců ve 43 obvodech města.

Během jeho funkčního období byly postaveny 3 nové prodejny (v Mexiku, na Pankráci a v závodě TESLA), rozestavuje se prodejní středisko na horním sídlišti (pozdější JEDNOTA) a dokončují se 3 sportovní střediska (házenkářské hřiště a objekt ubytovny TJ TESLA Nýřany, fotbalový stadion TJ BANÍK Kamenný Újezd a hřiště ZDŠ Nýřany). Rozestavěna je smuteční síň na hřbitově. Byla provedena generální oprava radnice, včetně ústředního vytápění a úprav celého vnitřku radnice. Dále byla dokončena přístavba mateřské školy v Nýřanech a oprava mateřské školy v Kamenném Újezdě.

František LukačovičV r. 1976 vzpomínala KSČ nedožité osmdesáté narozeniny svého předsedy, bývalého prezidenta Klementa Gottwalda. MV KSČ na návrh některých svých členů rozhodl, že v Nýřanech bude odhalen Gottwaldovi pomník. Nikomu vůbec nevadilo, že na rozdíl od např. Antonína Zápotockého Klement Gottwald v Nýřanech nikdy nebyl. Pomník byl odhalen 23. 11. 1976. Odstraněn byl po sametové revoluci.

* Na fotografii přejímá František Lukačovič funkci předsedy MěstNV od Jaroslava Mestla (I. místopředsedy MěstNV) po volbách v r. 1971.



1960 - 1971 Jaroslav Rendla (předseda Městského národního výboru)

Jaroslav RendlaTento člen KSČ byl zvolen do funkce na ustavující schůzi Městského národního výboru v Nýřanech dne 9. 9. 1960. Plénum MěstNV mělo 40 členů zvolených ve 40 volebních obvodech.

Druhé volební období (1964 - 1968) mu započalo na ustavujícím zasedání dne 8. 7. 1964. Plénum Měst NV mělo opět 40 členů zvolených ve 40 volebních obvodech.

Ve funkci byl až do voleb v r. 1971.



1953 - 1960 Antonín Čermák (předseda Místního národního výboru)

Antonín ČermákAntonín Čermák (člen KSČ) byl zvolen do funkce 23. 10. 1953. MNV měl 33 členů (KSČ - 13, ČSM - 3, 7 členů bezpartijních, 10 členů NF, z toho 7 KSČ).

Druhé volební období mu započalo 26. 5. 1954. Ve volbách bylo ve 40 volebních obvodech zvoleno 40 poslanců MNV. Započalo se s obnovou pomníku zastřelených horníků a s přípravou dokumentace pro stavbu koupaliště. Dále byly zahájeny práce na projekci sídliště ZUD, kde mělo být podle původních plánů postaveno 850 bytových jednotek, včetně komplexní občanské vybavenosti. Z finančních důvodů byl nakonec projekt značně okleštěn.

Třetí volební období tohoto předsedy započalo dne 25. 5. 1957. Plénum MNV mělo opět 40 poslanců, kteří byli zvoleni ve 40 volebních obvodech. Byla zahájena výstavba sídliště ZUD v celkovém počtu 321 bytových jednotek, která byla doplněna státní a družstevní výstavbou na 460 bytových jednotek.

Od r. 1960 patří Nýřany do nově utvořeného okresu Plzeň - sever, kde jsou největší obcí. V témže roce došlo ke sloučení obce Kamenný Újezd s městem Nýřany.



1951 - 1953   Robert Nádeník (předseda Místního národního výboru)

Robert NádeníkNastoupil do funkce na návrh MV NF po skončení funkce předsedy MNV Františka Caise. Byl členem KSČ.

MNV mělo celkem 30 členů (KSČ - 12, ČSM - 2, 6 členů bezpartijních a 10 členů složek Národní fronty, z nichž bylo 7 členů KSČ).

Započalo se s výstavbou stadionu na bývalé Olympii, po zrušení tohoto záměru se započalo s výstavbou stadionu v Železniční ulici.

Funkční období předsedy MNV Roberta Nádeníka končí 23. 10. 1953.



1950 - 1951 František Cais (předseda Místního národního výboru)

František CaisV roce 1950 došlo s přihlédnutím na sjezd národních výborů v Kroměříži k reorganizaci Místního národního výboru v Nýřanech a do jeho čela byl zvolen František Cais (KSČ).

Období tohoto MNV je poměrně krátké, neboť František Cais končí v dubnu 1951 svou funkci.



1949 - 1950 Václav Lang (předseda Místního národního výboru)

Václav LangByl zvolen na plenárním zasedání v Nýřanech dne 14. 10. 1949 po odstoupení Jaroslava Tauše z funkce.

Byl dělníkem ZVIL Plzeň, člen KSČ.

MNV měl 36 členů (KSČ - 32, 4 členové byli bezpartijní).

V tomto období došlo k územním změnám a Nýřany byly začleněny do nově utvořeného okresu Stod.



1948 - 1949 Jaroslav Tauš (předseda Místního národního výboru)

Jaroslav TaušByl zvolen do funkce na plenárním zasedání MNV dne 12. 7. 1948 na návrh Místního akčního výboru Národní fronty v Nýřanech za onemocnělého předsedu Karla Bešťáka.

Byl dílovedoucím n.p. Škoda Plzeň, člen KSČ.

Plénum MNV mělo 36 členů (KSČ - 31, ČNS - 4, 1 člen byl bez politické příslušnosti).

V roce 1949 Jaroslav Tauš z funkce odstoupil.



1946 - 1948 Karel Bešťák (předseda Místního národního výboru)

Karel BešťákDne 26. května 1946 se konaly první společné volby v osvobozeném Československu.

Předsedou MNV v Nýřanech byl zvolen Karel Bešťák (KSČ). V radě MNV bylo 12 členů (KSČ - 7, Československá strana lidová - 1, Československá strana sociálně demokratická - 2, Československá strana národně socialistická - 3), v plénu MNV bylo 36 členů (KSČ - 20, Československá strana sociálně demokratická - 6, Československá strana národně socialistická - 9). Během jeho vedení došlo k úpravě hranic mezi obcí Nýřany a Úherce a byla navržena úprava hranic mezi obcí Nýřany a Kamenný Újezd, která byla ale provedena až v r. 1950.



1945 - 1946 Alois Bažant (předseda Místního národního výboru)

Alois BažantNa schůzi pléna MNV dne 19. 7. 1945 byl schválen nový místní národní výbor, který byl sestavený podle zásad poměrného - paritního zastoupení. Do jeho čela byl zvolen důchodce Alois Bažant (člen KSČ).

Nově zvolený MNV sehrál důležitou úlohu v zajišťování majetku po Němcích a v přidělování bytů navrátivším se občanům, kteří byli v r. 1938 z Nýřan vypovězeni. Bytový referát převzal k vyřízení více než 500 žádostí o byty, z nichž byl schopen vyřídit pouze 162 žádostí. Vedení města mělo 36 členů (KSČ - 11, Československá strana národně socialistická - 11, Československá strana sociálně demokratická - 11, Svaz české mládeže - 3).



1945 Jaroslav Rejthar (předseda Národního výboru)

Jaroslav RejtharV měsíci dubnu 1945 se scházejí odvážní Češi ilegálně v kanceláři Občanské záložny v Tlučné a ustavují užší revoluční národní výbor, do jehož čela byl postaven právě tento nýřanský rodák, občan bez politické příslušnosti.

V časných ranních hodinách dne 6. května 1945 vnikli členové revolučního národního výboru na radnici v Nýřanech a ve 12.00 hodin již začíná jeho první zasedání, na kterém přijímají opatření k zajištění bezpečnosti a klidu ve městě. Do Nýřan se vrací podstatná část obyvatel, kteří byli po záboru Nýřan Němci v roce 1938 vypovězeni.

Na schůzi RNV dne 15. 6. 1945 požaduje předseda p. Rejthar dočasnou dovolenou, protože má povinnosti v Občanské záložně v Nýřanech, jejímž je zaměstnancem. Do nové volby předsedy jej tedy zastupoval místopředseda František Kebrle.



1938 - 1945 Alois Singer (Bürgermeister und Ortsleiter der NSDAP)

  • Nastoupil do funkce dne 10. října 1938 po obsazení Nýřan říšskoněmeckým vojskem. Začíná sedmileté temno Nýřanska. České školy jsou zavírány, mnoho českých rodin bylo vypovězeno nebo se z Nýřan samo odstěhovalo, české spolky byly rozpuštěny. Byly i případy, kdy uvědomělí čeští občané byli bezdůvodně odváděni do koncentračních táborů či nasazováni na práci v Reichu. Byl odstraněn památník padlých horníků před radnicí, židovská synagoga byla nacistickými ordnery zhanobena a nakonec vypálena (1938). Židovské obchody byly zlikvidovány, ale došlo i k uzavření některých českých obchodů. Ve funkci byl do 5. května 1945. Dne 6. května 1945 byly Nýřany osvobozeny 16. divizí 3. americké armády.


1938   Alois Bárta (starosta)

Alois BártaPředstavitel Československé strany národně socialistické.

Jeho starostování spadalo do období počátku okupace. Zdálo se, že vyhlášením všeobecné mobilizace bude situace v ČR stabilizována. Zklamáním pro všechny Čechy byla zrada velmocí na mnichovské konferenci, kde daly Československou republiky zcela do rukou hitlerovskému Německu.

Dne 10. října 1938 byly Nýřany zabrány a obsazeny říšskoněmeckým vojskem.
 



1931 - 1938 Hynek Bláha (starosta)

Hynek BláhaSoukromý podnikatel, představitel Československé strany národně socialistické.

Jeho zásluhou bylo vysázení lipové aleje od radnice ke křižovatce, v úseku od sulkovské trati aleje kaštanů a v dnešní ulici Antonína Uxy nechal vysázet topoly. Do této doby spadá i výstavba moderní budovy sokolovny (1935), kterou zajišťuje TJ SOKOL podle plánů Ing. Ondráčka z Plzně. Při této výstavbě se zřizuje nová příjezdová komunikace na nádraží. Dosud byl přístup na nádraží pouze cestou podél potoka nebo průjezdem hostince U Svobodů. Byla také provedena stavba Lidového domu sociální demokracie a DTJ v "Lomu" (dnešní mateřská škola) podle plánů stavitele Pilze z Nýřan, kam obec rovněž zajistila příjezdovou komunikaci. V dnešní Vančurově ulici byly postaveny dva nájemní domy.



1927 - 1931 Josef Brouzda (starosta)

  • Představitel Československé strany sociálně demokratické. Jeho funkční období poznamenala hospodářská krize. Přesto se starosta Brouzda, silně podporován továrníkem Karlem Blažkem, majitelem továrny Fexim, pustil do řešení hlavní průtahové komunikace. Rekonstrukci vozovky žulovou dlažbou, včetně kanalizace a v některých částech i vodovodu, chodníků a zelených pruhů, prováděla firma stavitele V. Čapka z Nýřan. Touto rekonstrukcí se obec značně zadlužila.


1923 - 1927 Václav Koutský (starosta)

Václav KoutskýByl také představitelem Československé strany sociálně demokratické. Měl dobrý hospodářský a finanční rozhled.

V tomto období bylo postaveno asi 150 rodinných domů, ke kterým bylo třeba z městských peněz zavést elektrický proud, vodu a vozovky.

Zaměřil se i na shromažďování finančních prostředků pro přípravu projektu úprav hlavní průtahové komunikace městem, která byla v naprosto dezolátním stavu.



1921 - 1923 Josef Dezort (starosta)

  • Rovněž představitel Československé strany sociálně demokratické. Jeho zásluhou byl v květnu 1920 postaven pomník zastřeleným horníků ze stávky r. 1890. Dále měl zásluhu na přístavbě Lidového domu (dříve Dobřanská pivnice), kde bylo sídlo strany sociálně demokratické a DTJ (dnešní pivnice TESLA). Zásluhu měl rovněž na provedení elektrifikace města v letech 1921 až 1922, kterou provedla firma J. K. Rudolf z Plzně.


1919 - 1921 Petr Königsmark (starosta)

  • Byl představitelem Československé strany sociálně demokratické. Jeho krátké období se nevyznačovalo žádnými významnými zněmani ve městě.


1918 - 1919  Matěj Janouš (předseda správní komise)

  • Po vyhlášení samostatnosti Československé republiky dne 28. října 1918 převzali noví čeští starostové město (spíše velkou zastaralou vesnici) bez dobrých komunikací, bez kanalizace, bez osvětlení. Svítilo se jen petrolejkami nebo havířskými karbitkami. Když přišly deště nebo bylo po jarním tání sněhu, byla hlavní nezpevněná komunikace silně rozježděna povozy, které sem jezdily pro uhlí.


1902 - 1918 Ferdinand Holzner (Bürgermeister)

  • Byl ředitelem dolů a důlním podnikatelem. Byl to Němec, nebylo tedy možné od něj očekávat zlepšení v české otázce. Jeho kladem bylo, že se postaral o částečné zlepšení vzhledu města. Nechal např. zavézt a osázet část rokle od trati k poliklinice, na další části pozemku nechal zřídit zahrady a obytný dům pro zaměstnance dráhy. Zbytek pozemku, kde je dnes házenkářské hřiště TJ NÝŘANY z.s., byla louka. Ta bývala v zimním období napouštěna vodou z dolu Krimich a sloužila jako kluziště, ale i pro ledování místním řezníkům a hostinským. Měl zálibu ve vysazování stromů, nechal tedy osázet Komůrku, stromy při cestě podél lesa k Mexiku a ovocný sad při cestě na Pankrác. Pod jeho vedením se vystavěl kostel sv. Prokopa.


1899 - 1902 Ing. Hynek Preis (Bürgermeister)

  • Postaral se o určité zklidnění situace na šachtách a ve městě. Zajistil rozšíření vodovodní sítě a mohl tak zrušit zanedbané kašny po městě. Pod jeho vedením v Nýřanech také vzniká hřbitov a kapličky před hřbitovem a na začátku Hřbitovní ulice.

 

1884 - 1899 MUDr. Adolf Korn (Bürgermeister)

  • Je známo, že tento starosta byl zarytým a tvrdým vyznavačem absolutistické vlády tehdejšího mocnářství, představovaným ve Vídni tehdejším ministerským předsedou hrabětem Taaffem. Tvrdilo se o něm, že úmyslně v Nýřanech odkládal obecní volby, aby mohl vládnout a být tak úhlavním nepřítelem českého dělnictva, zejména pak havířů. Zasloužil se však o stavbu školní budovy (č.p. 280), o povýšení Nýřan na město (1892) a o výstavbu radnice (1885).


1880 - 1884 Johann Glaubauf (Bürgermeister)


1877 - 1880 Mathias Röhlich (Bürgermeister)


1874 - 1877 Josef Kaftan (Bürgermeister)


1872 - 1874 Wenzl Marsch (Bürgermeister)


zpět

Mobilní aplikace V obraze

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Sociální služby

Sociální služby

Odstávky ČEZ

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky