Stavební památky
Radnice (budova č.p. 295)
Novorenesanční radnice z roku 1885 s malovaným stropem. Radnice byla postavena ještě před povýšením Nýřan na město (1892).
Pozemek pro stavbu byl zakoupen dne 29. 1. 1885, základní kámen byl položen dne 9. 5. 1885 a stavba byla realizována v letech 1885 až 1886 podle plánů stavitele Františka Josefa Erharta z Plzně. Vysvěcena byla dne 7. 12. 1886.
Dokud nebyl postaven kostel, konaly se zde bohoslužby římskokatolické církve. Bohužel se nedochovala na budově zvonička, jež byla přistavěna v r. 1893.
Dnes je zde obřadní síň a sídlo městského úřadu.
V letech 2021 a 2022 prošla radnice rozsáhlou rekonstrukcí, včetně revitalizace parčíku před radnicí.
Barokní kaplička
Zděná barokní kaplička stojí na původní návsi, jejíž severní strana byla zbourána. Původní kaplička ze 16. století se nedochovala, znovu byla postavena v 18. století.
Kaplička má vzadu tři bloky a je uzavřená zděným štítem, na němž byl po mnoho let uveden letopočet 1595, který patrně poukazoval na vznik kapličky dřívější, jež na tomto místě stávala.
Kaplička řadu let chátrala, nejvíce utrpěla při výstavbě sousedního sídliště, dokonce z ní byl neznámými vandaly ukraden zvon. Roku 1991 byla z prostředků města opravena a byla označena nápisem "Renovováno 1991". Dne 28. září 1991 byla znovu vysvěcena světícím biskupem knížetem F. V. Lobkovicem a byla zasvěcena sv. Václavu.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Vznik této kamenné plastiky světce v podživotní velikosti se datuje do r. 1862. Tato socha původně stávala poblíž křižovatky silnic ve směru na Plzeň a na Město Touškov. Byla přemístěna vedle barokní kapličky. Stojí na hladkém hranolovém vysokém podstavci z pískovce, ukončeném římsou. Jan Nepomucký je oděn v obvyklý, jemně vertikálně členěný šat a baret. Na pravé ruce drží kříž, ve spuštěné levici knihu. Hlava je mírně zakloněna kupředu. Na podstavci jsou zbytky nápisu. Sokl je narušen zvětráváním kamene, socha je na několika místech otlučena od házení kamenů.
Kostel sv. Prokopa
Kostel sv. Prokopa stojí na Masarykově náměstí. Je postaven v pseudogotickém slohu, je jednolodní. Byl postaven obcí v letech 1903 až 1904 podle plánů vrchního stavebního rady Vomáčky z Prahy. Stavbu vedl Ing. Bejšovec z Prahy, stavebně jí prováděl stavitel Antonín Menzel z Dobřan a zednický mistr J. Kopřiva z Nýřan.
Dne 7. 11. 1904 byl pražským kardinálem Skrbenským vysvěcen sv. Prokopovi, patronu havířů. První mši zde provedl Jeho Milost prelát Guilibert Helmer z Teplé. Kostel je v majetku města.
Základní kámen ke stavbě byl položen již dne 2. 12. 1898, avšak ke stavbě nedošlo, neboť tehdejší starosta MUDr. Adolf Korn nedostal požehnání probošta z Teplé.
V neděli 7. srpna 2016 v 11.00 hodin zde konal svoji primici kněz Milan Geiger, rodák z Nýřan.
Pomník před radnicí
Před radnicí byl umístěn pomník od sochaře J. Waltera z Plzně věnovaný 13 horníkům zastřeleným při stávce roku 1890. Modelem mu stáli horníci Dvořák, Jícha a Müller. Pomník byl odhalen v roce 1920 tehdejším senátorem a ministrem školství Gustavem Habrmanem. V roce 1938 byl původní pomník nacisty odstraněn a zničen.
Znovu obnoven byl v r. 1956 sochařem V. Jindřichem ze Zbůchu. Slavnostní odhalení bylo provedeno na Den horníků r. 1956 za účasti ministra Josefa Jonáše.
V roce 2013 byl pomník renovován. Je zapsán jako nemovitá kulturní památka pod číslem 46744/4-1475.
Více o pomníku:
Osudy tohoto pomníku byly stejně dramatické jako událost, jíž připomíná. Pomník byl postaven na paměť třinácti horníků zastřelených během stávky konané v roce 1890 u dolu Marta v dnešní místní části Pankrác. Vznik pomníku inicioval tehdejší Komitét pro postavení pomníku a Unie horníků v Nýřanech a byl odhalen v květnu 1920. Hlavním řečníkem na slavnosti byl senátor Gustav Habrman, ministr školství, a dále Matěj Janouš. Autorem díla byl akad. sochař Oskar Walter. Modelem mu stáli horníci Dvořák, Jícha a Müller.
Otakar Walter (30. 10. 1890 - 12. 5. 1963) se narodil v Praze, ale již v roce 1891 se rodiče přestěhovali do Plzně. V letech 1907-1910 studoval v Praze pod vedením prof. J. Drahoňovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně a začal s vlastní tvorbou. V roce 1926 se stal čelenem Svazu západočeských výtvarných umělců a roku 1948 členem Svazu českých výtvarných umělců.
Pomník byl ovšem v roce 1938 odstraněn. Jeho místo zaujal jehlancový pomník, který byl zřejmě opatřen jmény padlých německých vojáků, ukončený dělovým křížem. Ten byl zlikvidován po roce 1945. K obnově hornického památníku došlo až v polovině 50. let 20. století, a to i díky tomu, že se zachoval Walterův model původního díla. S pracemi na pomníku se započalo v roce 1954. Vlastní realizaci pomníku v kameni provedl brigádnicky podle původního návrhu sochař Václav Jindřich ze Zbůchu. O tom, proč se obnovy památky nezúčastnil její tvůrce sochař Otakar Walter, nejsou žádné zmínky. Pomník byl znovu odhalen na Den horníků v roce 1956. Hlavním řečníkem byl ministr paliv Josef Jonáš. V době odhalení byla na pomník osazena deska s nápisem: "Památce 13 horníků zastřelených ve stávce r. 1890 v Nýřanech - prvním průkopníkům socialismu na Plzeňsku." Druhá část je dnes odstraněna. Výtvarné pojetí nové sochy se v některých detailech od původní Walterovy práce liší. Na pozadí figur již nebyla postavena obdélná deska opatřená letopočty 1890 a 1920 a zkříženým mlátkem a želízkem, zdobená po stranách lotosovým květem. Liší se i ústřední postava. Původně měla ruku zaťatou v pěst spíše odtaženou od těla, dnes ji má zvednutou vzhůru. Nové pojetí tak více vyjadřuje výhrůzku, kterou zřejmě Walter původně neměl v úmyslu. Zcela se liší i nápisové desky a v detailech také schodišťovité stupně pod vlastním pomníkem. Zadní strana pomníku je osazena mramorovou deskou s nápisem:
Jména zastřelených horníků:
H. Flemr, F. Gitter, A. Heidelberg, J. Kalivoda, M. Janáček, J. Lávička, M. Matoušek, M. Oliberius, J. Šilhánek, J. Woller, J. Stehlík, V. Zelinka a třináctiletý chlapec Procházka.
Pomník poprvé odhalen roku 1920. V roce 1938 při okupaci nacisty zničen - obnoven roku 1956 ku Dni horníků nákladem KV horníků v Plzni. Pomník je dílem akad. sochaře O. Waltera. V kameni provedl sochař V. Jindřich.
Židovská synagoga
Při hlavní ulici (dnešní křižovatka ulic Revoluční a Nerudova) stávala budova židovské synagogy vybudovaná koncem 19. století. Přesný rok výstavby není znám, existují ale fotografie z roku 1899, na nichž již je synagoga zachycena.
Synagoga byla po začlenění Nýřan do Velkoněmecké Říše ve 20:00 hodin 9. listopadu 1938 za účasti Gestapa a místního policejního komanda zapálena, následně celá vyhořela. Zachovány zůstaly pouze zdi, střecha se zřítila (zdroj: Zpráva okresního hejtmanství ve Stříbře o průběhu „křišťálové noci“). Torzo synagogy bylo odstraněno v roce 1939.
Od té doby je zde parčík, který byl v roce 2018 zrevitalizován do dnešní podoby.
Obecná škola (budova č.p. 280)
Budova byla postavena dle plánů stavitele Ungra, které schválil dne 24. 4. 1879 Ing. Bauer z Plzně. Stavba byla uskutečněna v letech 1879 až 1880, vysvěcena byla dne 24. 9. 1880.
Budova je v majetku města a je využívána soukromými podnikatelskými subjekty. V letech 2016 až 2019 prošla rozsáhlou rekonstrukcí - má novou střechu i fasádu.
zpět